Moravskoslezský kraj patří k těm regionům České republiky, které začaly rozvíjet spolupráci s čínskými partnery jako jedny z prvních a ve velké intenzitě. Představitelé kraje jednají v posledních letech s čínskými partnery nejen o investicích, ale například i o možnostech pro výměny v rámci vysokých škol a celé řadě dalších. Cílem je nejen přitáhnout významné čínské investice do Moravskoslezského kraje, ale také pomoci českým podnikatelům a společnostem otevřít dveře pro expanzi do Číny.
Za těmito účely uzavřel v roce 2013, po předchozích jednáních, Moravskoslezský kraj Memorandum o dalším rozvoji spolupráce s jednou z nejrozvinutějších čínských provincií Jiangsu. V metropoli této provincie, v Nankingu, jej podepsal hejtman Moravskoslezského kraje pan Miroslav Novák (na snímku). Ten se v roce 2014 účastnil také pracovní cesty ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka do Číny, která měla napomoci k bližšímu seznámení čínských investorů s investičním prostředím v České republice. Zástupci kraje zde představili průmyslové zóny v regionu a jejich připravenost pro strategické investice v oblasti zpracovatelského průmyslu, IT technologií a technologických center. Příkladem úspěšné investice a připravené infrastruktury pro investory je například strategická průmyslová zóna v Nošovicích, dále to jsou průmyslová zóna v Ostravě-Hrabové a strategická průmyslová zóna v Mošnově.
Hejtman kraje pan Miroslav Novák se v srpnu 2014 také účastnil dosud největšího setkání mezi zástupci regionů střední a východní Evropy a čínských provincií China Investment Forum (CIF) a Local Leaders Meeting (LLM) v Praze. Představitelé českých a čínských regionů zde podepsali Memorandum o založení Asociace guvernérů Čínské lidové republiky a reprezentantů regionů zemí střední a východní Evropy, která má pomoci k dalšímu rozvíjení vzájemných vztahů.
Následující rozhovor poskytl právě hejtman Moravskoslezského kraje pan Miroslav Novák
Pane hejtmane, proč má podle Vás smysl orientovat se právě na Čínu?
Čína je druhou největší ekonomikou světa a mezi těmi nejrychleji rostoucími soupeří s Indií. Je to obrovská příležitost pro Českou republiku a jsem přesvědčen, že podceňovat čínský trh je obrovská chyba.
K čemu může spolupráce s Čínou Moravskoslezskému kraji pomoci?
Primárně se jedná o zaměstnanost, tedy o vytvoření nových pracovních míst, která vzniknou alokací nové investice. Každá investice zachovává v regionu stopy – už samotná výstavba a realizace je z velké části obvykle prováděna místními firmami a také to znamená oživení například stavebního trhu a trhu služeb v regionu. To vše může přinést zvýšení životní úrovně obyvatel Moravskoslezského kraje.
V čem jsou ve spolupráci s Čínou konkrétní příležitosti pro Moravskoslezský kraj?
Není to pouze oblast investic, byť je právě ta nejvíce sledována. Čínským partnerům během našich jednání stále předkládáme strukturovanou nabídku pro čínské investice v našem regionu. Například při poslední cestě ministra Mládka, kterého jsem doprovázel do Číny letos na jaře, byly součástí podnikatelské delegace i firmy podnikající v Moravskoslezském kraji. Vyzdvihl bych Tatru Kopřivnice, která tam absolvovala několik úspěšných jednání. Věříme, že vše dotáhnou do konce a Tatra se vrátí a uspěje na čínském trhu.
Jednáte o investicích do průmyslových zón. Už se podařilo dohodnout na nějakém konkrétním řešení, konkrétní investici?
Je naivní, když si někdo myslí, že během jednoho roku se s čínskými partnery realizuje nějaká významnější investice. Ta jednání jsou během na delší trať, minimálně na dva, tři roky, než se celá problematika dořeší. Důležité je při tom i vnitropolitické klima, partnerství mezi regiony. A to nejde jenom o Moravskoslezský kraj. Na národní úrovni dochází v česko-čínských vztazích k posunu, který je zřetelný až během posledního roku a s nástupem vlády Bohuslava Sobotkovy je ještě intenzivnější. Když jsem v srpnu 2014 na China Investment Foru hovořil s čínským vicepremiérem za přítomnosti našeho ministra zahraničí, tak čínský vicepremiér kladl důraz na českou stranu, aby rozhovory o vzájemných investicích mohly dále hlouběji pokračovat a vztahy mezi oběma zeměmi byly dále prohlubovány, aby nevznikla opět ta bariéra, která v vzájemných vztazích existovala v minulosti.
S jakými výsledky tedy probíhají jednání o investicích do průmyslových zón v Moravskoslezském kraji?
Není nic konkrétního, že by se objevila společnost pevně rozhodnutá nebo vážně přemýšlející o vstupu na český trh, respektive o umístění svých výrobních kapacit do Moravskoslezského kraje. V srpnu na China Investment Foru jsem absolvoval jednání s představiteli provincie Jiangsu, což je naše partnerská provincie, kde jsme si jasně vydefinovali strukturu nabídky Moravskoslezského kraje. Jednali jsme například i o možnosti využívání ostravského letiště pro dopravní přepravu, bavili jsme se také o tom, jakým způsobem případně založit společné podniky v Moravskoslezském kraji. Na základě navázané spolupráce je tady opravdu zásadní příslib ze strany představitelů čínské samosprávy, že tyto věci posuneme dál. I tato jednání a dohody jsou důležité, tak jako je důležité to politické klima a vztahy mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou. V Číně je pak ještě důležité, že jsou s tím srozuměni a souhlasí s tím političtí představitelé jednotlivých provincií a čínské vlády.
Jednáte jen o investicích, nebo ještě o nějakých dalších příležitostech?
Škála bodů pro naše vzájemná jednání je vždy široká. Kde jsme v této chvíli nejdál, to je spolupráce mezi univerzitami. Například Vysoká škola báňská – technická univerzita, už má svoje partnery na čínské straně. V Ostravě již studují první desítky čínských studentů. Dojednávají se podmínky pro výměnu pedagogů a celých výzkumných týmů. Dohodnout takovouto spolupráci, to představuje celou škálu jednání.
Uvedu další příklad. Když jsem byl v roce 2013 na samotné delegaci Moravskoslezského kraje v Číně, kde jsme podepisovali dohodu s partnerskou provincií Jiangsu, tak mě při této cestě doprovázel i ředitel Janáčkovy filharmonie, v podstatě druhého největšího symfonického orchestru v České republice. A v letošním roce již ostravští filharmonici vystupovali v čínských koncertních sálech.
Zmínil jste, že oblast spolupráce mezi vysokými školami už je nastartována. Kam se může posunout dále kromě výměnných pobytů studentů?
Je obrovský zájem o výměnu pedagogů a především expertních týmů v rámci vědy a výzkumu. Ostrava se stala jedním z center inovace. V podstatě na zelené louce zde vznikl superpočítač, který patří mezi stovku nejvýkonnějších počítačů na světě, a to je také nabídka pro Čínu v rámci vývojových projektů. Spolupráce prostě musí existovat v mnoha škálách. Máme samozřejmě zájem o investice, o pracovní místa, ale jsme ještě raději, když investor k nám do regionu lokalizuje svoji výzkumnou základnu.
Inspirujete se u rozvojových projektů v oblasti technologií či spolupráce vysokých škol zahraničím? Například v některých západních zemích už tyto mechanismy fungují. Nejste v tom v rámci ČR a zemí naší provenience průkopníci?
Já bych neřekl, že jsme průkopníci. Určitě využíváme evropských zkušeností z regionů, jejichž hospodářství bylo podobně zaměřeno jako to našeho kraje. Když budu hovořit ve srovnání Moravskoslezského kraje, tak podobným procesem transformace hospodářství ze zaměření na těžký průmysl, zjednodušeně řečeno u nás na uhlí a ocel, prošly i další evropské regiony. Třeba Porýní. A není to jenom Evropa, ve Spojených státech prošel stejným procesem Pittsburg. Našim partnerem je například Lotrinsko, které také prošlo podobnou anabází a my s našimi partnery komunikujeme a snažíme se vyvarovat chyb, které udělali oni a naopak se z těch kroků, které byly realizovány v zahraničí, poučit. Je to pro nás poučné.
Už jste zmínil změnu vládní politiky směrem k Číně. Jak tato změna pomohla konkrétně Moravskoslezskému kraji?
Musím říci, že významně. Už s nástupem úřednické Rusnokovy vlády se probořily ledy. Samozřejmě s pevnou politickou vládou vzešlou z parlamentních voleb má politika jasný směr a je to i jasný vzkaz Čínské lidové republice, že Česká republika má zájem o dlouhodobé a stabilní partnerství.
Zaznívá ale také kritika vztahů s Čínou. Jak ji vnímáte?
Jsem přesvědčen, a vychází to z mého hlubokého přesvědčení a není to jen ve vztahu k Číně, že Česká republika je na zahraničním světově politickém rybníce tak malým hráčem, že by neměla být tím, kdo radí zemím jako je Čína, jakým způsobem mají realizovat svoji vnitrostátní politiku. A nemusí to být jenom Čína, může to být i Indie nebo další velké země. Já si myslím, že v České republice máme mnoho svých vlastních problémů a dokud si nevyřešíme své vlastní problémy, tak bychom neměli přespříliš radit ostatním.
Na CIF 2014 byla založena Asociace guvernérů Čínské lidové republiky a reprezentantů regionů zemí střední a východní Evropy. K čemu napomůže?
Čína se stala téměř lídrem světové ekonomiky, je i významným hráčem v otázkách zahraniční politiky. Takzvanou Varšavskou iniciativou Čína projevila zájem o utužování vztahů mezi zeměmi střední, východní a jihovýchodní Evropy a Čínské lidové republiky. Jsem velmi rád, že se podařilo na summitu CIF, který byl v rámci formátu jedna plus šestnáct zemí pořádán v Praze, povýšit tu úroveň, řekněme generální, to znamená mezivládní i na úroveň regionální a že stojí na partnerství ve stejném formátu vzniknou i na té úrovni krajů či provincií.
Mohly by být vztahy na úrovni českých regionů a čínských regionů ještě rozvinutější a intenzivnější?
Určitě. Ale opět se vrátím k tomu, co už jsem říkal. Současná situace hodně vyplývá ze stavu, jakým způsobem dříve Česká republika k Číně přistupovala. Například i země jako je Německo a Francie, velké evropské ekonomiky, otázku lidských práv nehází za hlavu, ale podstatná je pro ně ekonomická výměna a za tímto účelem dělají ústupky. Nelze, znovu to říkám, ignorovat nejrychleji rostoucí ekonomiku.
Jak hodnotíte konání a průběh CIF a LLM 2014?
Byla to akce, která se stala asi největším odborným fórem s největším zastoupením představitelů Číny, a to až na úrovni řekněme samosprávné. To znamená úrovni vládní nebo těch jednotlivých provincií, tak samozřejmě je obrovská podnikatelská mise na to partnerství regionu, tak je vidět, že zúčastněných patnáct procent provincií Číny jasně dokazuje, že i z čínské strany je zájem.
V čem vám pomáhá činnost Komory. Jak její působení hodnotíte?
Jsem přesvědčen, že Komora udělala velmi důležité předpolí pro česko-čínské vztahy. V době, kdy Čína byla v České republice téměř zakázané slovo, Komora těmi malými krůčky vybudovala takovou pozici, že dnes skutečně máme na čem stavět. Mnohem hůře by se pracovalo, kdyby nebylo kontaktů, které Komora vyvíjela a rozvíjela v dobách, kdy Čína nebyla prioritou pro Českou republiku. To bychom teď začínali od nuly.
