Bojové umění kung-fu šaolinské školy je známé a uznávané po celém světě. Česká republika je jednou ze zemí, kde klášter Šaolin, kolébka a domov tohoto umění, hledá zájemce pro zřízení výukového centra kung-fu.
Budhistický chrám v Šaolinu byl založený už v pátém století. Dnes je nejen navštěvován turisty, ale zdejší tradiční bojové umění představuje skupina mnichů během svých vystoupení po celém světě.
Členkou delegace zástupců čínských kulturních institucí a organizací, která ČR navštívila v létě, aby poznávala českou kulturu a hledala partnery, byla i paní Lisa Liu, manažerka pro zahraniční spolupráci ze střediska bojového umění Shaolin Temple Wushu Training Center z provincie Henan. Při té příležitosti jsme ji požádali o rozhovor.
Proč jste sem do České republiky přijela?
Tato cesta měla dva cíle. Naše delegace vyhledává a následně nakupuje kulturní programy, které se představí v Číně. Přijela jsem sem hledat určitou inspiraci a určitou možnost spolupráce s českými partnery. Uvažujeme, jak bychom například mohli obohatit vystoupení v rámci kulturního programu, který představuje naše bojové umění. Určitě víte, že Shaolin je místo, odkud pochází čínské kung-fu. Od roku 1988 dosud posíláme do zahraničí řadu delegací právě s vystoupeními, která představují toto bojové umění. Nyní chceme obohatit jejich obsah o další kulturní prvky, aby to celé vystoupení bylo umělecké a získalo ještě větší popularitu.
V průběhu své návštěvy v České republice jsem viděla spoustu tanečních souborů a jejich vystoupení jsou velmi zajímavá. Přemýšlela jsem při tom o tom, jestli bychom nemohli navázat s českými producenty nebo choreografy spolupráci, aby nám obohatili program našeho vystoupení.
Jaký byl další cíl Vaší cesty?
Samozřejmě také bychom rádi propagovali kulturu a umění Shaolin tady v České republice a navázali spolupráci a partnerství v oblasti zřízení středisek pro bojové umění. V současné době jsme vytvořili standardizace našeho kung-fu. V zahraničí už jsou centra nebo střediska tohoto bojového umění a spolupracujeme spolu s našimi partnery. Lidé, kteří se tam chodí bojové umění učit, mají stejný úbor Shaolin a také se odlišují podle úrovně. Udělali jsme pro to standard. Kdo postoupí o úroveň dál, ten se to pozná podle barvy odznáčku, který nosí na sobě. V minulosti některé školy, které pocházejí z lokality odkud je Šaolin, také v zahraničí zřizovaly střediska a centra bojového umění, ale kvalita výuky je různá. Pak se stalo, že jsme slyšeli i kritiku, že máme v rámci Šaolinu chaos. Proto jsme se rozhodli vytvořit standardy, abychom dali všechno do pořádku a mělo to systém.
Druhým cílem té mé návštěvy tedy bylo vyhledávat možnosti spolupráce tady v Česku ve smyslu, že by náš český partner zřídil nové centrum nebo středisko kung-fu. My bychom mu třeba mohli dodat naše trenéry. Nebo ten, kdo již zřídil a provozuje takové středisko nebo centrum, může přijít na školení k nám do Šaolinu. Potom podle naší pravidelné standardizace provádí výuku a vyhodnocení výsledků svých studentů. My už takto působíme v Austrálii, v Houstonu v Americe a letos ve Vídni zakládáme naši třetí pobočku v zahraničí. Je tedy možnost mít podobného partnera, který by mohl zřídit a provozovat další pobočku, i v Česku.
Už jste nějakého zájemce našli?
Cílem návštěvy našeho týmu bylo především vyhledávat české umění, které bychom mohli nabídnout čínským divákům. Jsem však ráda, že jsem měla možnost setkat se v průběhu této návštěvy se spoustou dobrých lidí, se kterými bych ráda udržovala kontakt. Postupně bychom takového partnera v Česku dále hledali.
Rozhlížíte se ohledně zřízení takových center kung-fu i jinde po Evropě?
Jsme v jednání s našimi partnery i v jiných zemích, například v Rusku, ve Francii. Právě jsme ve fázi, kdy dolaďujeme konkrétní podmínky a konkrétní formy spolupráce. Třeba Amerika nebo země západní Evropy, to jsou země, do kterých pravidelně vysíláme naše soubory, takže tam máme spoustu kontaktů, kdežto východní a střední Evropa je oblastí, kde kontakty příliš nemáme. Proto je pro nás klíčové sehnat partnera v této lokalitě.
Zmiňovala jste, že byste uvažovali třeba i o českém choreografovi. To myslíte, že by navrhoval vaše vystoupení?
Samozřejmě to je na dohodě obou stran. V případě, že se nám podaří na základě vzájemné spolupráce vytvořit jedno vystoupení, ve kterém by byly prvky jak evropské, tak i našeho umění, byli bychom rádi. Proto je však zapotřebí, abychom měli v týmu místního člověka, aby přesně chápal, co místní diváci chtějí a viděl rozdíly, než kdybychom to dělali pouze my v Číně bez znalostí potřeby ať už českého trhu nebo trhu dané země.
Šaolin je vlastně čistě čínská kultura a naše představení je čistě čínské vystoupení na rozdíl třeba od některých jiných bojových umění, do kterých se vnáší i jiné prvky. Proto je pro nás důležité, aby se do vystoupení vnášelo i něco, co je zajímavé a přijatelné pro diváky ze západu.
Jak se Vám v České republice líbilo?
Osobně budu mít na Česko krásné vzpomínky. Zejména děkujeme za most, který tady pro nás vybudovala Komora a díky němuž může být spolupráce velmi snadná a velmi rychlá.
