Je to světový unikát. A navíc se kolem něj ještě čekají nová překvapení – to až se podaří odkrýt i samotnou hrobku prvního svrchovaného čínského císaře Čchina (259–210 př. n. l.), který po sobě u starobylého Si-anu v centrální provincii Šen-si zanechal slavnou terakotovou „podzemní“ armádu.
Jedinečné dílo, označované často za osmý div světa, vzniklo jako mohutná osobní stráž, jež měla chránit císařův posmrtný život a zároveň střežit bezpečnost mauzolea. Armádu náhodou objevili místní vesničané při kopání studny právě před 40 lety – v březnu 1974. Ukázalo se, že narazili na jeden z nejúžasnějších nálezů 20. století. V roce 1987 se dostal na listinu kulturního dědictví UNESCO.
V bojovém střehu
Jde o téměř 8000 soch vojáků a koní z pálené hlíny, přes 100 dřevěných dvoukolových vozů a více než 40 tisíc bronzových zbraní. Vše v hloubce skoro pět metrů ve třech jámách o rozloze dvou hektarů. Největší je první šachta se 6000 vojáky a koňmi.
„Při pohledu na vojáky tu návštěvník cítí, že stanul tváří v tvář vojenským oddílům připraveným k boji. 210 mužů ve třech prvních řadách drží v rukou luky a šípy, na zádech mají toulce. Tvoří zřejmě bojový předvoj. Za nimi následuje 40 oddílů pěšáků a dvoukolových vozů. Na obou křídlech jsou zajišťovací vojenské oddíly, totéž poslání plní tři zadní řady vojáků. Seřazené, vzorně vyrovnané a k boji připravené vojenské šiky připomínají rozsáhlé bojiště s řinčením zbraní a s ohromnou vůlí císaře Čchin Š’-chuanga sjednotit zemi,“ líčí úchvatný zážitek publikace Světové kulturní a přírodní dědictví v Číně, vydaná pražskou ambasádou.
Tajemná hrobka
Loni si terakotovou armádu přímo v Si-anu prohlédlo pět miliónů turistů. Posledním VIP hostem byla minulý týden v pondělí Michelle Obamová s dcerami a se svou matkou. Podzemní palác a terakotová armáda se nacházejí jeden a půl kilometru od sebe, ale zatímco sochy z pálené hlíny už mohou turisté obdivovat, hrobku prvního císaře ve tvaru pyramidy dosud halí tajemství. Na úpatí hory Li-šan ji stále ještě kryjí upěchované vrstvy hlíny a zeleň. Archeologický průzkum pokračuje.
Kdykoliv se Čína odhodlá část vzácného terakotového pokladu zapůjčit k výstavě do zahraničí, je z toho kulturní senzace. Poprvé mělo to štěstí Britské muzeum v období 2007 až 2008. V ČR byla jedna podobná výstava v roce 2009, ale to šlo o kopie bojovníků, které jinak běžně obíhají po světových metropolích. Jsou sice věrné, ale jsou to prostě repliky – originálům se nevyrovnají.
V blízké budoucnosti má dorazit do Prahy dvojice pravých terakotových skulptur. Promluvila o tom velvyslankyně Číny Ma Kche-čching k příležitosti letošního 65. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Prahou a Pekingem. Přesný termín a místo unikátní výstavy je zatím v jednání.
Povede-li se výstavu dohodnout, naskytne se Čechům i turistům jedinečná příležitost vidět čínský poklad na vlastní oči. I když každé srovnání trochu pokulhává, z čínské strany jde o významné kulturní i diplomatické gesto: tak trochu jako by Česko půjčilo do ciziny na výstavu část korunovačních klenotů. Pojištění terakotových artefaktů bude tedy nepochybně astronomické.
Zdroj: www.novinky.cz
