Nová velvyslankyně ČLR v Praze Ma Kche-Čching řekla v rozhovoru pro Právo: Chceme přivézt terakotové válečníky
Je to právě měsíc, co jste předala Miloši Zemanovi své pověřovací listiny. Jaké poselství jste přivezla?
Jsem velmi šťastná, že jsem přijela právě do ČR. Letos si budou Praha a Peking připomínat 65. výročí navázání diplomatických vztahů. Máte nového prezidenta i novou vládu. Už před mým příchodem navázali vysocí představitelé obou zemí velmi dobré kontakty. Myslím si, že intenzivní spolupráce a výměny se musí dále rozvíjet. Rozhovor s prezidentem byl krátký, ale velmi přátelský. Uvítal mě jako velvyslankyni a slíbil mi podporu. Vyjádřili jsme společnou vůli rozvíjet bilaterální vztahy i v nové etapě.
Praha byla v říjnu 1949 jedna z prvních tří metropolí, které uznaly lidovou Čínu. Chystá se k výročí nějaká větší akce?
Tradičně významnou oblastí spolupráce je kultura. Loni se na Pražském hradě konala velmi úspěšná výstava o soudobém čínském umění. Chtěli bychom na ni navázat.
Jak?
Jednáme o uspořádání expozice čínských historických pokladů, včetně terakotových bojovníků.
Znamená to, že by Čína vyslala do Prahy sochy ze slavné hrobky prvního čínského císaře Čchina?
Ano, šlo by o dva válečníky z naleziště terakotových bojovníků u Si-anu bez koně.
Řeč je skutečně o originálech, nikoli o kopiích? Podobné kusy, jakými Peking před několika lety ohromil například Britské muzeum v Londýně?
Byly by to originály.
Kde a kdy se má tato jedinečná výstava konat?
Uvažujeme o Praze, ale jednání ještě pokračuje.
Lze předpokládat, že kolem 65. výročí navázání diplomatických vztahů by se mohla uskutečnit i vrcholná návštěva politiků? Koneckonců Miloš Zeman a jeho protějšek Si Ťin-pching si v olympijském Soči vyměnili oficiální pozvání.
V posledních letech nebývaly vysoké návštěvy mezi Prahou a Pekingem pravidlem. Čínská strana doufá, že v atmosféře zlepšování vzájemných vztahů se frekvence návštěv zvýší. Zda přijede jako první Miloš Zeman do Pekingu, či Si Ťin-pching do Prahy, zatím nelze říci. Záleží to na dohodě obou stran.
Česko projevilo zájem uspořádat letošní summit tzv. varšavské iniciativy pro spolupráci mezi Čínou a 16 zeměmi střední a východní Evropy. Jaká je reakce Pekingu, který iniciativu v dubnu 2012 spustil?
Podle dohody má jít o každoroční summit. Letos kromě ČR projevilo zájem i několik dalších zemí. Vybrat jednoho kandidáta musí ale všichni účastníci skupiny dohromady. To se ještě nestalo.
Peking slíbil ve Varšavě na společné projekty úvěr ve výši 10 miliard dolarů. Rozběhly se už přímé investice?
Ano, například v Makedonii na stavbu dálnice. Česká strana zatím konkrétní žádost nepředložila.
Nehrozí, že Čína v rámci nynější přísné finanční politiky podobné akce omezí?
Tak to necítím. Jak byl projekt nastaven, tak platí.
Jak vůbec interpretujete březnové prohlášení premiéra Li Kche-čchianga, že Čína chce letos zvýšit růstové tempo ekonomiky na zhruba 7,5 procenta? Nemusí to být za každou cenu?
Loni činil růst dokonce 7,7 procenta. Nyní jde ale o to, aby kvalita a efektivita měly přednost před rychlostí. Přírůstky musejí přinášet skutečné výhody občanům. Čínské hospodářství posilovalo v posledních 35 letech v průměru o devět procent ročně. Pokud vím, tak prudký rozmach zažívaly v dvacetiletém období pouze Japonsko a Jižní Korea. Teď už je Čína druhou největší ekonomikou na světě. Musí ale dbát na to, aby vývoj byl nejen dostatečně silný, ale také udržitelný. To, že současně vznikají některé problémy, je pochopitelné.
Jakého jsou druhu?
Nyní už otevřeně hovoříme o boji proti rozhazování státních prostředků, o tvrdém potlačování korupce, o válce proti smogu či o prosazování „zelené ekonomiky“. Jde o strukturální změny vyplývající z prohlubování reforem a většího otevírání trhu. Pozitivní výsledky se už objevují – loni jsme například vytvořili 13 miliónů nových pracovních míst, zatímco původní plán počítal jen s 10 milióny. Obdobně sektor služeb už překonal příspěvek průmyslu a zemědělství k rozvoji národní ekonomiky.
Má Peking ještě zájem o přímé letecké spojení s Prahou?
Vysvětlím to na číslech. Jestliže v roce 2007 navštívilo Česko 17 tisíc čínských turistů, v roce 2012 to bylo už 140 tisíc. Loni podle prozatímních odhadů dokonce 180 tisíc. To je obrovský růst. Proti tomu stojí jiný údaj. Předpokládá se, že v roce 2013 vycestovalo do světa celkem 93 miliónů Číňanů. Česko v takovém srovnání tvoří jen malý díl. Nejsem odbornice, ale myslím si, že rozhodnou pravidla trhu. Čím více Číňanů k vám bude létat, tím větší je šance, že vznikne i přímá letecká trasa. Tomu by jistě napomohlo i zjednodušení vízové politiky. Tento trend může těžit i ze silného hospodářského potenciálu obou zemí.
Tím myslíte nejspíš obchod, že?
Jistě. Celý svět v posledních letech ovlivňuje finanční a dluhová krize, nicméně hospodářské vztahy s ČR se podle mého názoru dobře rozvíjejí. Podle našich statistik činila vzájemná obchodní bilance v roce 2013 celkem 9,45 mld. dolarů, což je o 8,3 procenta více než v předchozím roce. V objemu obchodu to mezi všemi státy východní a střední Evropy znamená druhé místo, hned za Polskem.
I u nás sílí nový světový trend – stále větší zájem o studium čínštiny. Jakou pomoc při její výuce Peking nabízí?
Už od roku 2007 působí v Olomouci Konfuciova akademie, jejímž zřizovatelem s právem certifikované výuky čínského jazyka je Univerzita Palackého s Pekingskou univerzitou zahraničních studií. Jak jsem byla informována, ročně navštěvuje tento institut více než sto českých studentů. Náš Úřad pro propagaci čínštiny pak pomáhá financovat jak čínské lektory, tak různé kulturní akce. K tomu existuje i systém čínských vládních stipendií. V semestrálním roce 2013–2014 tak 70 českých studentů dostalo možnost odjet do Číny, aby poznávalo jazyk přímo na místě.
Určitě jste se před odletem sešla s předchozím velvyslancem v Praze Jü Čching-tanem. Co vám poradil a kde nyní působí?
Řídí nyní ambasádu ve Finsku. Českou republiku měl velmi rád, označil ji za nejlepší zemi, v jaké kdy působil. Dává jí vysoké známky. Možná až bude končit moje mise, budu mít stejný pocit.
* Ma Kche-čching, kariérní diplomatka. V letech 2005–2009 velvyslankyně ve Finsku, v období 2012–2013 na Filipínách. Vdaná, má jednu dceru.
Zdroj: Právo, 31. 3. 2014, str. 11
