Ve dnech od 22. března do 1. dubna 2014 navštívil Holandsko, Francii, Německo a Belgii čínský prezident Si Ťin-ping. Jeho cesta zaznamenala úspěchy. Referovala o ní také světová média, některá velmi obsáhle. Přinášíme zde shrnutí z jejich monitoringu.
Návštěva v Holandsku
Média si všímala, že v Holandsku se Si Ťin-ping setkal s holandským králem Willemem-Alexandrem, spolu také zahájili Nizozemsko-čínské obchodní a ekonomické fórum. Prezident se setkal i s nizozemským premiérem Markem Rutte. Si Ťin-ping zdůraznil spolupráci obou zemí třeba v oblasti mléčné výroby a mléčných výrobků, ochraně před povodněmi, bezpečnosti potravin či technologickém výzkumu a vývoji. Si Ťin-ping se setkal také s představiteli obou komor parlamentu Ankie Broekers – Knolem (předseda horní komory parlamentu) a Anouchkou van Miltenburg (předsedkyní dolní komory parlamentu). Podle prezidenta je výměna mezi parlamenty klíčovou součástí pro vztahy obou zemí.
V Nizozemsku se Si Ťin-ping sešel před summitem o jaderné bezpečnosti také s Barackem Obamou. Čínský prezident se setkal i s finským prezidentem Saulim Niinistö a oba se dohodli na tom, že vybudují nový typ partnerství mezi oběma zeměmi.
Si Ťin-ping a premiér Rutte byli svědky podepsání několika obchodních dohod v oblasti energetiky, vývozu mléčných výrobků a spolupráci v oblasti mléčné výroby a v dalších oblastech.
Návštěva ve Francii
Další zastávkou byla Francie. Si Ťin-ping se dvakrát sešel s prezidentem Francoisem Hollandem. Zveřejněn byl plán středně až dlouhodobého rozvoje bilaterálních vazeb, podle něj se prezidenti obou zemí budou nadále každoročně scházet. Také se doporučují průběžné výměny návštěv na vysoké úrovni. Obě země budou podporovat dialog v oblasti hospodářství a financí. Francouzský prezident dle China Daily řekl, že Francie se bude i nadále držet postoje respektování čínské svrchovanosti a územní celistvosti v otázkách týkající se Tchaj-wanu a Tibetu.
Během návštěvy došlo k podpisům významných obchodních dohod. Obě země podepsaly asi 50 dohod o spolupráci, především v leteckém a v automobilovém průmyslu, a to v celkové hodnotě cca 18 miliard eur. Dohody se týkají dodávek a montáže letadel v Číně, dále výroby vrtulníků či vstupu jedné z čínských automobilek do francouzské PSA Peugeot Citroen. Další dohody se týkají jaderného odvětví, financí, řízení jakosti či zkapalněného zemního plynu. „Smlouvy za osmnáct miliard eur znamenají pracovní místa, růst a ze všeho nejvíc významné vyhlídky pro nadcházející roky,“ uvedl prezident Hollande.
Čínský prezident také navštívil sídlo Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) v Paříži.
Návštěva v Německu
Čínský prezident se setkal s německým prezidentem Joachimem Gauckem a s kancléřkou Angelou Merkelovou. Po setkání s ní bylo řečeno, že obě strany se rozhodly pozvednout bilaterální vztahy na komplexní strategické partnerství. Prezident se sešel také s německým vicekancléřem a ministrem hospodářství a energetiky Sigmarem Gabrielem.
Při návštěvě v Severním Porýní – Vestfálsku Si Ťin-pching vyzval Čínu a Německo, aby společně pracovaly na vybudování ekonomického pásu „Hedvábné stezky“. Projekt si klade za cíl lépe propojit asijské a evropské trhy a má obohatit myšlenku „Hedvábné stezky“ zcela novým významem a přínosem.
Během návštěvy se podepisovaly smlouvy o spolupráci v oblasti průmyslu, letectví, vědy a techniky, vzdělávání, kultury a zemědělství.
Návštěva v Belgii
Poslední zastávkou byla Belgie. Zde se prezident sešel s králem Philippem a královnou Matyldou, jednal s belgickým premiérem Eliem Di Rupem a parlamentními představiteli.
Si Ťin-ping byl také prvním čínským prezidentem na návštěvě v sídle Evropské Unie. Jednal s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem, s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem a předsedou Evropské komise José Manuelem Barroso. Diskutovalo se o užších obchodních vztazích mezi oběma stranami, jakož i o jejich diplomatických vztazích.
