„Nebudeme fungovat jen na papíře, máme tým lidí se zkušenostmi s podnikáním v Asii,“ říká šéf česko-čínské komory.
Iniciativ, které se snaží o obchodní a kulturní kontakty s Čínou, je v Česku celá řada a mnohé z nich si vzájemně konkurují. Přesto minulý týden v Praze obnovila svou činnost Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce. Instituci s poněkud krkolomným názvem šéfuje někdejší ministr zahraničí Jan Kohout, který slibuje, že nepůjde jen o facelift staré značky a další podnik fungující pouze na papíře. „Chceme být místem, kde se budou sbíhat veškeré kontakty a kam se firmy budou obracet s žádostí o pomoc,“ říká exdiplomat, který působí jako zahraniční poradce předsedy Senátu Milana Štěcha. Zmodernizovanou komoru se rozhodl vést, protože je to prý projekt, který tu chybí. „Kdybych nevěřil, že se nám podaří nabízet spolehlivý a dynamický servis, nikdy bych to nevzal,“ dodává Jan Kohout.
Česko-čínských komor je celá řada, některé z nich v minulosti pořádaly akce, kam zvaly ministry i poslance. V čem je vaše komora jiná?
Nechci hanět naši konkurenci, ale často jde o společnosti, kde se toho moc neděje. My nechceme vybrat jednou za rok členský příspěvek a na oplátku zaslat poštou nějaký bulletin. Na trhu budeme působit mnohem dravěji a intenzivněji, a to včetně kvalitního servisu na internetu. Chceme se stát dobrou adresou pro svět byznysu v Číně, místem, kde zájemci získají kompletní informační a poradenský servis. Stojí za námi velké firmy, které se uchytily na čínském trhu. Z čínských subjektů se nám jako partnera podařilo získat společnost Huawei, která je dobře známá i v Česku.
Nechceme ale být jen základnou pro podnikatele, protože Čína nabízí mnoho jiných příležitostí. Dovedu si představit pořádání konferencí, studentských výměn, šance vidím i ve vědě, sportu, turistice, kulturních akcích nebo třeba čínské medicíně. Jde zkrátka o to, aby naše činnost nebyla vnímána jen jako byznys pomáhající byznysu, ale také jako instituce snažící se o kontakty mezi lidmi.
Obchodní komory vždy musejí fungovat oboustranně. V případě Číny jde ale spíš o jednosměrku – náš export je stále mizivý. Dá se na tom něco změnit?
Rád bych řekl, že ano, ale buďme realističtí – ten nepoměr ve prospěch čínských vývozů se nějak zázračně zvrátit nedá. To ovšem neznamená, že hledání nových příležitostí na čínském trhu je marné. Příští týden odjíždíme na desetidenní cestu do Pekingu, kde chceme jednat o šancích pro české firmy. Chceme se také zasadit o to, aby Čína byla vnímána mnohem komplexněji, reálněji než dosud. Zdá se mi, že tu stále přetrvávají určité stereotypy ve vnímání čínské reality a panuje tu lehká nedůvěra. To se dá odstranit jen tak, že budeme podávat skutečně nezkreslené, objektivní informace o dění v Číně.
Plánujete otevřít pobočku v Pekingu?
Ano, chystáme místní zastoupení formou kanceláře. Již teď pro nás v Číně pracuje Čech, který se perfektně orientuje v tamějším byznysu. Působit na místě je nesmírně důležité, protože je to klíč k tomu, aby nás Čína viděla jako dynamického a spolehlivého partnera v rámci regionu střední Evropy, který má navíc velký potenciál.
Dvacet let jste pracoval ve službách ministerstva zahraničí. Jaké to je ocitnout se nyní na druhé straně barikády – nezastupovat český stát, ale soukromé firmy?
Neřekl bych, že je to tak rozdílná nebo protichůdná práce. Jako člověk s dlouhou diplomatickou zkušeností mohu říci, že pro ekonomickou diplomacii není nic přínosnějšího než být nápomocen českým podnikatelům. My ani nechceme být nějakou konkurencí státních úřadů, jejich práci nemůžeme dublovat. V mnoha ohledech jsme partnery. Koneckonců třeba s diplomaty se nám spolupracuje velmi dobře, s čínskou ambasádou jsme v kontaktu prakticky obden. Pokud se ale na nás obrátí firma, která potřebuje doporučení nebo se chce jen zorientovat na čínském trhu, jsme schopni pracovat mnohem rychleji a flexibilněji, protože k tomu máme tým lidí se zkušenostmi z praktického byznysu.
Zdroj: Týdeník Euro, číslo 42 /2011 ze dne 17. října 2011
